Orientální tanec, známý také jako břišní tanec, má své kořeny v dávných kulturách Blízkého východu a Severní Afriky. Tento tanec, který je oslavou ženskosti a krásy pohybu, získal na popularitě po celém světě. Jak se orientální tanec dostal do Evropy a jaké byly jeho začátky?
Historické pozadí
Orientální tanec se do Evropy začal šířit zejména v 19. století díky cestovatelům, kteří byli fascinováni exotickými kulturami Blízkého východu. První větší vlna zájmu o tento tanec v Evropě přišla během světových výstav, jako byla Světová výstava v Paříži v roce 1889, kde exotické tance z různých částí světa přitahovaly pozornost návštěvníků.
Příchod do Německa
První vystoupení orientálních tanečnic v Německu se datují do konce 19. a začátku 20. století, kdy umělkyně jako Mata Hari fascinovaly publikum svou smyslností a exotickými pohyby. Tyto tanečnice však často čelily nepochopení a předsudkům, jelikož jejich umění bylo vnímáno jako příliš provokativní pro tehdejší konzervativní společnost.
Vývoj a popularita
V 60. a 70. letech 20. století se orientální tanec v Německu začal vyvíjet jako forma umění i jako fitness aktivita. V té době došlo k nárůstu zájmu o východní kultury a mnoho žen začalo tento tanec praktikovat jako formu sebevyjádření a cvičení. Kurzy orientálního tance se staly populárními a začaly se objevovat po celé zemi. První školu orientálního tance v Německu otevřela Ditlinde Bedauia Karkutli ve Frankfurtu v r. 1983s názvem „studio Arabeska“
Legenda Ditlinde Bedauia Karkutli sezdaná s egypťanem, fascinující osobnost s bohatou historií a významným přínosem v oblasti umění a kultury, zejména ve spojitosti s orientálním tancem, pořádala Workshopy do kterých zvala tanečníky, choreografy a lektory Momo Kadous a Hasan Khalil ze státní egyptské taneční skupiny . Po smrti Ditlinde dále vedl studio Arabeska Momo Kadous
V roce 1985založila Monika Kaiblinger a Ludmila Schubauer první „Centrum orientálního tance“ v Mnichově, kde se začala učit i Mila El Kral.
Mila El Kral je jméno, které se stalo ikonou ve východní oblasti orientálního tance. Její cesta k úspěchu je fascinujícím příběhem vášně, odhodlání a umělecké kreativity. Již od útlého věku projevovala zájem o tanec a umění. Její první taneční kroky vedly přes různé moderní tance, ale skutečnou vášeň objevila až v orientálním tanci, který ji okouzlil svou elegancí a bohatou kulturní tradicí. V roce 1991 začala seznamovat ženy v bývalém východním Německu a v r. 1993 otevřela první „Centrum orientálního tance“ v Lipsku.
Mila El Kral se stala inspirací pro mnoho mladých tanečnic a tanečníků ve východoevropských státech. Její práce v NDR, ČR a SK nejen obohatila svět orientálního tance, ale také přispěla k jeho popularizaci a přijetí jako uznávané formy umění v globálním měřítku. První školu orientálního tance v ČR „Oriental Dance Academy“ založila Mila El Kral v r. 1997 a připravila nejen ve východní části Německé republiky ale i v České republice velký počet profesionálních tanečnic, které vystupují a dále vyučují orientální břišní tanec.
Mila nadále působí jako koučka a mentorka, sdílí své znalosti a zkušenosti s novou generací tanečníků. Její odkaz je živoucím důkazem toho, že vášeň a oddanost mohou přetvořit sny ve skutečnost.
Moderní scéna orientálního tance
Dnes je orientální tanec v Evropě velmi populární, široce akceptován a oblíbený. Existuje mnoho škol a instruktorů, kteří nabízejí kurzy pro začátečníky i pokročilé tanečníky. Tento tanec je oblíbený nejen jako forma umění, ale také jako způsob, jak zlepšit fyzickou kondici a posílit sebevědomí. Orientální tanec v Evropě prošel od svého počátečního přijetí dlouhou cestou. Z exotické novinky se stal respektovanou formou umění, která přispívá k multikulturnímu bohatství.